Zámeček Bischofstein, nádherné místo na okraji Adršpašsko-teplického skalního města, byl naším útočištěm pro BA-Datelský týden s názvem evokujícím velkou různorodost a živelnost. Se třinácti chlapci a dvěma malými slečnami jsme se tu zabydleli raz dva a hned po příjezdu se jali prozkoumávat prostor uvnitř zahrady, ale i za jejími zdmi. Zámeček s restaurací je zároveň vyhlášenou turistickou destinací, takže víkendový ruch, včetně zbrojnoše půjčujícího pro zábavu meče, luky a kuše, lanovka na dětském hřišti, ovečky domácích, slack-lajny, dobré jídlo a slunečné počasí, to vše působilo jako ideální místo pro děti a náročné místo pro ty, kdo za ně zodpovídají 😊 Za zámeckou zdí bylo o poznání klidněji a rašelinové jezírko v její blízkosti včetně jeho obyvatel se nenechalo rušit a působilo tiše, trpělivě a majestátně. K večeru se zahrada vylidnila a zůstali jsme jen my. Ráj na zemi.
Po důkladném prozkoumání terénu, včetně přesných rozměrů, turistických tras a orientace, jsme v týmech vytvářeli mapy. Každá skupina zvolila jiné měřítko, podrobnost a další zpracování, jehož účelnost obhajovala před ostatními.
Expedice do skal s Honzou, s výkladem o lese a jeho propojenosti se živočichy, rostlinami a houbami, byla o to dobrodružnější, o co déle jsme hledali tu správnou cestičku vedoucí ze skalního labyrintu. Dali jsme si všichni pěkně do těla.
Ve stejném terénu jsme o den později s horolezci Terezkou a Fráňou vyzkoušeli své odhodlání, sílu, koordinaci a vůli a vylezli, někteří až dvě cesty, na pískovcovou skalní věž. Pro některé radost, pro některé zklamání, pro všechny silný zážitek 😊
Trénink sebeobrany, kterým nás celé jedno odpoledne provázeli Radek s Dannym a Eliškou, nás naučil další fígle a jednoduché (když je máte zmáknuté😊) techniky, jak se vyprostit z úchopu, šikovně uhnout nebo se nejlépe fyzickému útoku úplně vyhnout.
S entomologem Mirkem Mikátem, z královéhradeckého muzea jsme strávili skoro celý den a fascinovaně sledovali, poslouchali a lovili hmyz. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se správně smýká síťkou na louce nebo sklepává z keřů, v našem případě lísky. Zásadní poznání, že v rozmezí pár metrů a v návaznosti na jiný ekosystém žije úplně jiný druh hmyzu, překvapil nejednoho z nás. Nadšení malých entomologů nebralo konce a zkumavky se plnily a zase vyprazdňovaly jako na běžícím páse. Třešničkou na dortu byl noční odchyt na osvětlené plátno v těsné blízkosti Černého jezírka. Dotazy dětí byly nekonečné, stejně jako studnice vědomostí a nadšení pro věc pana Mikáta. Bekyně mniška zvítězila v soutěži krásy. 😊
Výstupem byly mimo jiné krásné velkoformátové plakáty různých druhů hmyzu, kterým jsme uspořádali vernisáž pod širým nebem.
Přestože výlet na stolovou horu Ostaš byl zvolen jako náhradní program za workshop práce se dřevem, jehož lektorka nám onemocněla, užili jsme si ho náramně, a kromě výšlapu a výhledů si vyzkoušeli pořádný kus cesty ujít/ulézt náročným terénem poslepu, jen s držením se lana, které udávalo cestu.
Po celý týden jsme po obědě relaxovali ve velkém sněmovním stanu, který měl na tomto letním programu svou premiéru. Dáda nám k tomu četla ze zajímavé knihy Propletený život od Merlina Sheldrakea o fascinujícím životě hub.
Metoda instrumentálního uvědomování (MIU/FIE) tentokrát hodně důkladně procvičila a prověřila naši schopnost analýzy a syntézy, skládali a rozkládali jsme různé tvary, zjišťovali, jaké geometrické tvary jdou seskládat z různých dílků, dovídali se, jak uvažují a vnímají ostatní a také se nám potvrdilo, že i když se všichni shodneme na stejném řešení, nemusí být správné.
Byly chvíle, kdy byla naše skupina až příliš dynamická, ať už zapříčiněním vnějších vlivů nebo vlastním samovznícením 😊, ale vše se podařilo překonat, ustát a snad i posílit toleranci a pochopení jeden pro druhého. Každý si pro sebe odnesl něco jiného.
Děkujeme všem za čas, který jsme spolu mohli opět (a někteří poprvé) strávit a za další příležitost k rozvoji😊
Oli&Dáda&Mišák
