Jak v tom ne/lítat
Sobota 26. dubna 2025 a z broumovského nádraží vyráží parta osmnácti BA-Datlíků v doprovodu několika dospělých a fenky Jiskry po cyklostezce směr letiště. Jednou jsme špatně odbočili, a následně jsme se „zasekli“ u malého jezu a stavidla na říčce Stěnavě, která některé lákala k otužileckým ponorům, na něž nakonec naštěstí nedošlo 😊
Na letiště jsme dorazili s malým zpožděním, dali si rychlou svačinku a už se nás ujal Jarda Šefc, letecký instruktor a pilot. Vzal nás k hangáru, který byl původně klubovnou Hitlerjugend a později tanečním sálem V ráji, odkud byl přesunut na místo, na kterém stojí dodnes. Létá se tu s malými přestávkami už od roku 1945, a to hlavně na kluzácích (větroních) a ultralightech. Dozvěděli jsme se, jak a kdy se můžeme stát pilotem, kdy se tu létá a jak daleko. Také jsme zjistili, jak jsou letadla těžká, jaká pravidla se musí ve vzduchu dodržovat a co vše musíme při letu ovládat a na co se soustředit. Jarda nám pomohl si představit, jaké to je být ve vzduchu. Létání na větroních nám přiblížil pojmem „šachy ve vzduchu“. Mohli jsme si také do jednoho z letadel sednout a přestavit si, zatím alespoň na zemi, jaké to asi je… Jeden z mladých pilotů a členů broumovského aeroklubu, kteří tráví na letišti téměř každou sobotu, nám trpělivě odpovídal na všemožné všetečné dotazy. Mluvil otevřeně mimo jiné i o svých leteckých chybách, které ho mohly stát život, v lepším případě „jen“ zdraví. Z takových chyb se fakt ponaučíte …
Než jsme mohli doplnit síly dovezenou pizzou, vyzkoušeli jsme si, jak dokážeme fungovat jako parta držící se jednoho lana svázaného do kruhu. Po krátkém obědě jsme se potřebovali ještě trochu „vyblbnout“ a to se nám povedlo zase díky lanu, které jsme různě přeskakovali, proskakovali, a nakonec se jím přetahovali.
Po tomto fyzickém vyžití a krátkém obědě, kdy si naše hlavy mohly trochu odpočinout, nás čekala lekce z instrumentu MIU (metoda instrumentálního uvědomování) „Orientace v prostoru“. Tuto lekci jsme zahájili orientací vlastních těl, kdy jsme se shodli na tom, co je vepředu, vzadu, vpravo a vlevo. Zjistili jsme například, že záleží na tom, odkud se na věc díváme a že stojíme-li proti sobě, máme každý pravou stranu na jiné straně 😊 (Až teď mě napadá přiléhavé přemostění, že stojíme-li vedle sebe, lépe se shodneme, než když stojíme proti sobě, to nám pak dá více práce se dohodnout…). Následoval pracovní list, který posunul orientaci do abstraktních rozměrů a orientace puntíku a šipky přinesla více proměnných, než jsme byli schopni jako skupina pojmout. Odnesli jsem si alespoň fakt, že opět záleží na tom, odkud se na vzájemnou polohu dvou symbolů díváme a bereme-li v potaz, že šipka udává směr, či nikoliv 😉
Věřím, že si děti z chladného dne s ledovým větrem a modrou slunečnou oblohou odnesly více, než od slunce spálený obličej (ještě tři dny jsem byla jako růžové prasátko 😊)
Děkuji dětem i rodičům za účast i dopravu, MAP Učíme se na Náchodsku za finanční podporu, Jardovi Šefcovi za zasvěcení do základů bezmotorového létání i všem ostatním chlapům z broumovského aeroklubu za vlídné přijetí, trpělivost a pohodu, kterou jsme s nimi na letišti zažili!
Za tým BA-D, Oli Jará
