Červencový BAD PLUS nás tentokrát zavedl do Rynartic a nádherné krajiny Českého Švýcarska. Týden plný putování, poznávání, environmentálních témat, setkávání s odborníky, společných zážitků i chvílí věnovaných sobě samým ukázal, že cestu můžeme hledat nejen krajinou, ale také sami k sobě.
Jak celý týden vypadal očima našich lektorek, se dočtete níže.
Pro někoho konec světa, pro jiného ráj na zemi, pro dalšího zapadákov. Shoda panuje v krásné přírodě vůkol. Nádherné pískovcové hradby, oblouky, rokliny i stavby, malebné podstávkové domy. V jednom takovém se na týden zabydlujeme. Parta deseti mladých lidí, kteří se většinově znají z předchozích programů, jeden nováček a dvě lektorky, doplňované v průběhu týdne dalšími, odbornými lektory včetně psího lektora Belmonda.
Přijíždíme odpoledne a první večer je téměř euforický, rádi se vidíme, máme si o čem povídat, hrajeme hry na zahradě i uvnitř, přijíždí první odborný lektor Tomáš Brabenec, který přiváží enviromentální didaktické hry. Stíháme kýčovitě krásný západ slunce na blízkém Křížovém vrchu. Slepené špagety jsou pouhou kosmetickou vadou a celé atmosféře souladu přidávají na lidskosti 🙂
Následující den je ve znamení simulačních her. Dopoledne se, coby firmy jejichž cílem je hlavně zisk, snažíme zachovat kvalitu vody ve společném jezeře. Nedopadne to nejlépe. Zahubíme nejprve lososy a poté i pstruhy a chrostíky. Navíc tyto ztráty negativně ovlivní zisk a společnosti zároveň s více a více znečištěnou vodou vykazují menší majetek. Také se během hry objevují různé osobnostní kvality jednotlivých hráčů. Po hře se odhalují strategie jednotlivých firem, čestné i neférové, vyjevuje se loajalita jednotlivých „zaměstnanců“ vůči šéfům, na povrch se vyplavuje, jak kdo se svým úkolem naložil. Úkol zněl jasně, vést firmy k zisku a zároveň neznečistit jezero. To se úplně nepovedlo…Reflexe hry byla ještě zajímavější, kdyby na ní bylo více času 🙂
Odpoledne nás čekala druhá z her. Jako zastupitelé obcí v oblasti Podivínska jsme nakládali se stanoveným rozpočtem tak, abychom nebyli ve ztrátě a zároveň se líbili občanům natolik, aby s námi byli spokojení a příště nás opět zvolili do zastupitelstva. Do našich snah zasahovala mocně příroda a museli jsme se vypořádávat s jejími silnými zásahy, jakými je například zničující sucho nebo naopak mocné záplavy. V této hře se naopak podařilo všem týmům uspět. Komunální politika by nám šla :).
V úterý vyrážíme za paní Judovou ze správy NPČŠ, která nás podrobně spravuje o fungování této instituce, jejích cílů a možných řešení, která musí neustále ladit a cizelovat i ve vlastním týmu. Názory na ochranu přírody se různí i tady. Z Mezní louky, kde se setkáváme, pokračujeme pomalým tempem do obce Mezná, která jako jediná utrpěla při velkém požáru v roce 2022 škody na lidských obydlích. Konkrétně byly poškozeny tři domy a to tak, že byly zapáleny letícími hořícími kusy, z blížícího se ohně. Ten se nakonec před hranicí obce zastavil. Odtud jdeme krásnou stezkou, procházející místem požáru, jehož výhodou bylo například odhalení výhledu na monumentální skalní stěny, včetně Pravčické brány. Mezi ohořelými suchými stromy se nadějně zelenaly mladé břízky. Tato „pionýrská“ dřevina prý dlouho nevydrží a po pár letech se poláme a popadá, aby vytvořila vhodnou půdu pro dřeviny, které po ní budou následovat. Očekává se, že zde vyroste druhově bohatý les, ne smrková monokultura, která zde ve velké míře shořela. Od výstupu na Pravčickou bránu nás odradil dav lidí, takže jsme to otočili, zpět na Mezní louku dojeli autobusem a vydali se na méně navštěvovaný okruh na Malou Pravčickou bránu a pozůstatky hradu Šaunštejn. Odměnou za „meganápor“ na dolní končetiny díky velkému převýšení celé trasy a téměř kolmým schodům na zříceninu byly krásné výhledy a příjemná únava. Večer se k nám připojují další dva lektoři, Michal a Zuzka. Ladíme trasu na zítra.
Michal je kromě čerstvě vystudovaného ekologa také hasič, který se hašení velkého požáru v roce 2022 zúčastnil, takže se během středeční cesty dozvídáme mnohé ze zákulisí, jak takové velké hašení probíhá, jak a kde se spí, jí, jaká se používá technika a proč a také, jaké změny u hasičů po tomto přelomovém požáru, největším v historii NPČŠ, nastaly. Dva velké výstupy, vyhlídka Vilemínina stěna a Mariina vyhlídka a po cestě zastávka s povídáním o ekologii lesa. Nahromaděná únava s návratem do chalupy mizí a hemží se to na zahradě i uvnitř až do tmy 🙂
Ve čtvrtek prší a to nám skvěle zapadá do plánů, dopoledne jsme „doma“, filozofujeme o životě a ve stylu oblíbeného profesora Höschla zaznívá, že není až tak důležité, co se nám děje, ale jak danou situaci „čteme“. Lektorka Lenka zároveň dělá rozhovory se všemi účastníky mladšího věku do připravované knihy adresované všem dospělým, a hlavně pedagogickým pracovníkům. Každý také dostává možnost si na půl hodinky zalézt, ponořit se do sebe a sepsat si sto přání. Nemusí jich být hned sto, nemusí být bůhvíjak sofistikovaná, nemusíme je odůvodňovat. Jsou jen naše a pro nás.
Odpoledne a večer na nedalekém hospodářství v Chřibské. Zase jiný vesmír. Krávy, psi, slepice, husy, králíci, výprava do skalního divadla, stavba prolejzačky pro slepičky, dojení, domácí mléko, sýry, maso, klobásy a burgery. Velká hojnost s vědomím hrozně moc práce za tím vším… Děkujeme Pétě, že nás nechala nahlédnout a královsky nás pohostila.
Poslední den se vypravujeme ve výletním modu do Pavlina údolí, které je neuvěřitelně malebné a dovádí nás k přírodnímu koupališti v Jetřichovicích, nemáme plavky, takže se sem odpoledne budeme muset vrátit 🙂 To také děláme a před návštěvou posledního místa, které chceme vidět a kterým je Dolský Mlýn, se někteří z nás v sympatickém koupališti svlaží. Do Dolského Mlýna se vydáváme z parkoviště ve Vysoké Lípě. Už z názvů obou míst nám mělo být jasné, do čeho se vrháme. Nakonec jsme ale sami rádi museli uznat, že to stálo za to. Někdy je lepší předem nevědět a vrstevnice na mapě ignorovat 🙂
Byl to skoro celý týden ve skvělé společnosti, na krásném místě, s fůrou pohybu, novými zkušenostmi, legrací i emocemi. A bez mobilů! JDE TO! 🙂
Děkujeme, parto, že vás máme!
Díky všem odborným lektorům, za to, co nám předali, paní a panu domácím, jak se o nás starali, Benjovi, jak nás velkolepě krmil a Kamče, jakou nám vybrala super chalupu. A ještě rodičům a Ježíškovi, ABYCHOM to měli komplet:)
Dáda a Olii